Fíkovníky na Jižní Moravě
Přibice
(25 km jižně od Brna)
Pěstováním fíkovníků se zabývám cca od roku 1990. Věnuji se pěstování pouze jediné odrůdy, i když mi jich prošlo rukama více. Přesný název odrůdy neznám ale nejspíše se jedná o nějaký klon Turkey. Rostlinu jsem získal od svého strýce, který fíkovníky na jihu Moravy pěstuje od cca od roku 1960. Roste velmi dobře a plodnost je až neskutečná. Již dvouleté rostliny téměř stoprocentně plodí.
Pěstování fíkovníku. Fíkovník
Smokvoň – Ficus carica.
1, Složení půdy – fíkovník není nijak na půdu
náročný, ale také nesnáší dobře žádný extrém, roste venku výborně
v nekyselých jílovitých půdách. Půda pro výsadbu nemusí být nijak
upravována až na malý přídavek zahradnického substrátu v bezprostřední
blízkosti vysazovaného kořenového balu.
2, Stanoviště
– je to subtropická rostlina, rostoucí např. v Chorvatsku, proto potřebuje
hodně slunce. Nejlépe se mu daří poblíž zdi směrem na jih.
3, Zálivka – po zakořenění rostlin, což se
pozná podle dobrého nástupu růstu, zaléváme velice vydatně, má potom obrovské
roční přírůstky (běžně kolem metru).
4, Stříhání – fíkovník stříháme, především na
podzim po opadu listů, aby byl co nejlépe foremný k zimnímu zabalení. Na
jaře vystříháme všechny namrzlé větve. Během vegetace stříháme větve slabší a
křížící se, aby do keře mohlo slunce. Při letní řezu je nutné, ale dbát na
ochranu pokožky, protože latex vytékající z ran po odstřižených větvích je
agresivní a kůže alergických osob po kontaktu s ním zarudne a svědí.
5, Účinná ochrana proti mrazu – keře se slabšími větvemi – ohneme
k zemi a zaskládáme balíky slámy, nebo silnou
vrstvou listí a chvojí. Větší keř nebo strom - po opadu listí vyřežeme silné
neohebné větve a větve nepříliš vyzrálé a slabé. A vše ostatní zakrátíme tak na
cca
6, Reakce nezakrytého fíkovníku na
venkovní teploty:
-12 -
začínají omrzat konce větví
-17 – namrzají i
silnější větve
-23 – vymrzne celá
rostlina ke kořenům, ale na jaře opět obrazí
Zima
2006/2007 a 2007/2008 nepoškodila žádné nezabalené rostliny, zato zimy
2008/2009 a 2009/2010 si to vynahradily a při u nás nevídaných – 25st omrzly až
na kmen. S příchozím jarem, ale opět obráží.
7, Výskyt chorob a škůdců – Fíkovník pěstovaný venku netrpí
žádnými škůdci nebo chorobami. Při pěstování ve skleníku nebo doma může být
výjimečně napaden sviluškou nebo puklicí (štítenkou).
8, Fíkovník potřebuje hodně slunce a vody. Lze jej hnojit
běžnými zahradnickými hnojivy např. Kristalon, ale
není to nutné. V měsících červenec a srpen sklízíme fíky z první
úrody, a když je ještě dlouhý teplý podzim, tak koncem září nastupuje druhá
úroda fíků, která končí až příchodem mrazů. Odolnost sazenic z takto pěstovaných
fíkovníků se nedá srovnat, oproti řízkům přivezeným z Chorvatska, nebo
z holandských řízků prodávaných v supermarketech. Tento fíkovník se
nijak neopyluje. Plodí hned 2 rokem. Plody tvoří za každým nasazeným listem.
Hodně úspěchů s pěstováním této exotické rostliny!
Připojuji i
několik fotografií dokumentujících úspěšné pěstování fíkovníku v Přibicích
fíkovník
na dvoře ↑
Dozrávající
fíky – 1. úroda ↑
Rašící
fíky – polovina května ↑
Dozrávající
fíky červenec ↑
Detail
zralého fíku (letní úroda) ↑
Dozrávající
fíky – počátek října – 2. úroda ↑. Plody jsou již menší, ale jejich množství je
až neskutečné.
Úroda
fíků ↑
Úroda
fíků ↑
sazenice
↑
Sazenice
↑
Rašící
mladé fíkovníky ve skleníku – březen ↑ fotka jen potvrzuje neskutečnou
plodnost této odrůdy
Společná
fotografie nováckého týmu při natáčení reportáže do pořadu Rady ptáka Loskutáka
↑
Foto
z natáčení se Standou Berkovcem.
Kameram
při točení detailů rostliny. ↑
Jiná reportáž o tomto fíkovníku byla také např. v pořadu
Toulavá kamera na ČT, i v několika novinách a časopisech.
Obvykle mám doma několik rostlin, které mohu za lidové
ceny (50,- Kč) nabídnout dalším nadšencům k pěstování této zajímavé rostliny. Kontakt
na mě je: meffik@seznam.cz.
Mirek